Roland Garros 2018 - zápisky ze zájezdu
ROLAND GARROS 2018 -
ZÁPISKY ZE ZÁJEZDU
Koncem května se opět po 3 letech vydala minivýprava z Chlumčan do Paříže, která bývá v tomto období mekkou světového tenisu na antuce. Zájezdu se zúčastnili 3 stálí tenisoví cestovatelé - Karel Hodinář, Ivo Regner a Jiří Vaněček, které tentokrát doplnil Miloslav Kozel, pro něhož to byla premiérová návštěva města nad Seinou. Cílem naší cesty byly znovu dvorce v areálu Rolanda Garrose - dějiště grandslamového turnaje French Open, jehož historie sahá až do roku 1891.
Příprava zájezdu začala prakticky už tradičně počátkem roku, kdy jsme si na výroční schůzi tenisového oddílu předběžně vyjasnili zájemce o účast a také upřesnili konkrétní termín zájezdu. Po zkušenostech z předchozích let padlo rozhodnutí, že na cestu se vydáme autem v úterý 29.5.2018 brzy ráno a zpět se budeme vracet v sobotu 2.6.2018 pozdě večer. Z toho vyplynul jasný úkol - co nejdříve po zahájení prodeje přes internet zarezervovat a prostřednictvím kreditní karty zaplatit celodenní vstupenky na 3 hrací dny turnaje. Tohoto úkolu se ujal a jako obvykle jej ke spokojenosti všech zvládl Karel Hodinář, jemuž se tentokrát podařilo získat na čtvrtek 4 vstupenky v ceně 55 eur i na jižní tribunu 2. největšího dvorce Suzanne Lenglenové s kapacitou 10 tisíc diváků. Na středu a pátek jsme pak získali vstupenky na nečíslované vedlejší kurty č. 2 - 18 po 35 eurech, na nichž platí pravidlo „kdo dřív přijde, tak si sedne“. Po získání vstupenek Karel zarezervoval prostřednictvím stránek www.booking.com také 4 noclehy v apartmánu pro 5 osob na adrese 37 Rue des Meuniers v pařížské čtvrti Vincennes a nezapomněl ani na další dny našeho pobytu, když zakoupil další vstupenky - na vyhlídku z Tour Eiffel (Eiffelova věž), Arc de Triomphe (Vítězný oblouk) či Tour de Montparnasse (Montparnasská věž).
První den (úterý 29.5.2018)
Z Chlumčan jsme vyjeli již po 5. hodině ranní a protože naše Škoda Kodiaq fungovala spolehlivě, do místa ubytování jsme se dostali po cestě dlouhé téměř 1 000 km krátce po 15. hodině. Do apartmánu ve Vincennes jsme se s použitím 2 vstupních kódů sdělených předem e-mailovou poštou nakonec dostali, ale tady nás čekalo překvapení. Inzerovaný nový apartmán pro 5 osob svou velikostí sotva odpovídal požadavkům 4 nocležníků. Ze slibovaných 2 x double-bed se nakonec vyklubala jen 1 postel pro 2 osoby a dále rozkládací gauč, který byl pro Karla s Milošem zcela nedostatečný, takže Karel radši trávil noc na zemi na nafukovacím lehátku, které měl naštěstí s sebou. Vyhovující nebyl ani zcela miniaturní WC a možnost posezení u maličkého stolku na zahradě se 2 židličkami jsme ani nevyužili. Problém byl i se zaparkováním auta, s chybějícími toaletními potřebami (mýdlo) v koupelně apod. Dost dlouho nám trvalo, než se nám podařilo chatrnou francouzštinou přesvědčit pronajímatele apartmánu s černou pletí (jinak než francouzsky bohužel nehovořil), aby se dostavil osobně k projednání zjištěných nedostatků. Mýdlo nám dodatečně donesl, sdělil nám, že parkovací místo si máme sehnat na veřejném parkovišti a na naše naléhání pak přislíbil sdělením na mobilu, že nám poskytne 1 noc zdarma (nakonec jsme se ale museli spokojit pouze se slevou na ubytování v částce pouhých 25 eur). Protože jsme usoudili, že sehnat v Paříži ze dne na den jiné ubytování je nemožné, vzali jsme na vědomí poněkud stísněné podmínky, vybalili jsme naše zavazadla, naplnili lednici českým pivem a dalšími z domova dovezenými pochutinami a vydali se autem směrem k supermoderní pařížské čtvrti La Défense. Zde jsme zaparkovali v podzemním parkovišti a po zakoupení vstupenek jsme vyjeli proskleným výtahem na vyhlídkovou plošinu Grande Arche (Velká archa), odkud je z výšky 110 metrů nádherný výhled na Paříž. Na vyhlídce jsme si popovídali česky s jedním z pětice hlídajících ozbrojenců se samopaly, který vzpomínal na to, jak se mu líbí v Praze, kam často jezdí. Po návratu zpět na pevnou zem jsme vstoupili do prostor nákupního centra, kde se mi při pokusu otevřít perlivou minerálku podařilo nevědomky způsobit výbuch jako při otevírání šampusu a bylo opravdu štěstí, že nebyli nikde nablízku samopalníci - jinak už jsem nemusel být naživu. V podvečer jsme se pak přemístili autem do turisty vyhledávané oblasti - Montmartru. Tady se nám podařilo zaparkovat jen kousek od baziliky Sacré Coeur, před níž jsme se opět jako před 3 roky potkali se stejným fotbalistou, který zde předváděl nadšeným turistům své žonglování s míčem na stožáru osvětlení. Po prohlídce baziliky a procházce po Place du Tertre s malíři nabízejícími turistům možnost portrétu vlastní osoby i obrazy pařížských zákoutí jsme tentokrát minuli proslulé kabarety včetně Moulin Rouge a za šera jsme dojeli k našemu apartmánu, kde se nám naštěstí podařilo zaparkovat snad na jediném volném místě v širokém okolí, a tak jsme mohli ve večerních hodinách připravit z dovezených konzerv teplou večeři, spláchnout špínu z cest a uložit se ke spánku, abychom byli druhý den ráno fit.
Druhý den (středa 30.5.2018)
Ráno po probuzení asi v 6:30 hod. jsme s Karlem vyrazili na pěší procházku do přilehlých ulic, kde jsme si vyhlédli jedno z několika místních pekařství. Tady jsme po celou dobu našeho pobytu nakupovali výborné čerstvé francouzské bagety i něco sladkého k ranní kávě, neboť ubytování bylo bez snídaně. Na pokoji jsme pak bagetu pro každého z nás rozkrojili na 3 kusy, namazali ji máslem či pikantní pomazánkou, naplnili paštikou, šunkou nebo anglickou slaninou a zabalili do batůžků na cestu. Nezapomněli jsme ani na lahev s nápojem, která se dá po vypití obsahu na místě v tenisovém areálu (mezi kurtem P.Chatriera a kurtem č. 1) zdarma doplnit pitnou vodou. Tento den se naše minivýprava rozdělila do 2 skupin. Miloš jako nováček v Paříži spolu s „průvodcem“ Karlem putovali celý den po pařížských památkách (nachodili přitom téměř 15 kilometrů), zatímco já s Jirkou jsme měli pohybově méně náročný program - celý den na tenisu. Všichni jsme ovšem ocenili, že z místa ubytování je to k tenisovému areálu mnohem blíže než v roce 2015, kdy jsme na tenis dojížděli vlaky RER z městečka Poissy asi 30 km západně od Paříže s nutností dalšího přesedání na metro. Tentokrát jsme z apartmánu došli asi za 10 minut do stanice metra Croix de Chavaux a linkou č. 9 jsme se vydali směrem na západ velkoměsta. Zatímco Karel s Milošem vystoupili z metra už na stanici Trocadéro a prohlídku Paříže zahájili u Eiffelovy věže, já a Jirka jsme pokračovali dále až do stanice Michel - Ange - Molitor, odkud už je to do tenisového areálu v Boulognském lesíku opravdu jen kousek pěšky. První kontrola obsahu batůžků proběhla už na příchodovém chodníku, další prosvícení jejich obsahu a osobní prohlídka pak těsně před vstupem do areálu a u turniketů pak následovala kontrola souladu jména na vstupence s osobním dokladem návštěvníka (občanským průkazem). Všemi stupni prohlídky jsme prošli bez problémů asi půl hodiny před začátkem programu (v prvním týdnu turnaje se začíná vždy od 11:00 hod.), a tak jsme si u jednoho z mnoha informačních stánků vyžádali plánek areálu a noviny s názvem Le Quotidien (v překladu Každodeník), kde je na str. 3 vždy uveden celodenní program zápasů podle jednotlivých kurtů. Po rychlé orientaci jsme zjistili, že zápas Petry Kvitové proto Španělce Arrubarenaové bohužel neuvidíme, neboť ten byl zařazen na kurt č. 1, kam jsme neměli potřebnou vstupenku. Proto jsme dospěli k názoru, že nejzajímavější pro nás bude 2. kolo singlu mezi Bárou Strýcovou a Ruskou Makarovovou a zamířili jsme na kurt č. 3, na němž měli čeští fanoušci nad těmi ruskými zřetelnou převahu. Totéž platilo i na kurtu, takže po 2 setech mohla Bára slavit a my s ní. Poté, co zaregistrovala Jirkův ryze plzeňský akcent, mu dokonce věnovala na památku své potítko. Pak následoval rychlý přesun na kurt č. 5, kde jsme byli svědky závěru 2. setu a 3. rozhodující sady, v níž Kateřina Siniaková otočila zápas proti Ukrajince Kozlovové, která v 1. kole zcela nečekaně přehrála favorizovanou Ostapenkovou (vítězku z roku 2017). Já jsem se pak přemístil na kurt č. 9, kde právě začal 2. set deblového souboje Lucie Šafářové s Kuzněcovovou proti Markétě Vondroušové a Bencicové a po skončení deblu jsem si přesedl na vedlejší sedmičku, kde se střetl domácí oblíbenec Simon s Američanem Querreym. Jirka mezitím stačil oběhnout na čtyřce debl Peschkeové s Melicharovou proti dvojici McHale, Peng a pak na trojce sledoval sestry Williamsovy v nerovném boji proti maličkým Japonkám. V podvečer zmoženi celodenním vedrem jsme pak po chvíli čekání obsadili 2 uvolněná lehátka na Place de Musquetaires a na velké obrazovce kurtu č. 1 sledovali 1. set zápasu Monfilse proti Kližanovi. Pak už jsme bohužel neměli sílu podívat se na letos nově otevřený kurt č. 18, kde se odehrávala bitva mezi Rakušanem Thiemem a řeckou nadějí Tsitsipasem. Ta zůstala nakonec pro tmu nedohrána, což jsme zjistili až po návratu do apartmánu z televizní obrazovky. Na pokoji jsme kromě další teplé večeře načali francouzský koňak (k oslavě mých šedesátin) a doplnili jej o česká piva Prazdroj a Gambrinus.
Třetí den (čtvrtek 31.5.2018)
Další den se od toho předchozího příliš nelišil - nejprve nákup baget a jejich příprava, káva a trocha ranní hygieny a potom přeprava metrem (s kytarovým vystoupením místního umělce přímo v našem vagónu) k tenisovému areálu. Tentokrát jsme na tenis vyrazili už v plné sestavě, tedy ve čtyřech, což uvítal nejen žíznivý Miloš, ale i znavený Karel. Po celý den bylo opět velmi teplo, takže použití opalovacího krému bylo nezbytností. Nejprve jsme obsadili kurt č. 18, kde jsme se sešli s Karlovým společníkem Jiřím Chlumským a jeho paní. Společně jsme pak sledovali nejprve zápas Fognini - Ymer, poté dohrávku Thiema a Tsitsipase z předchozího dne a po ní už následovalo očekávané české derby mezi Karolínou Plíškovou a Lucií Šafářovou, které pro sebe rozhodla Karolína až zlepšeným výkonem ve 2. polovině zápasu. Pak jsme se postupně všichni (s výjimkou Karla, který dal přednost dřívějšímu návratu a odpočinku na pokoji) vystřídali na kurtu Suzanne Lenglenové, kde právě řádil Rafa Nadal proti Argentinci Pellovi. Pak jsme se s Jirkou usadili ve 3. řadě malého kurtu č. 8 poblíž trenéra Kotyzy a italského manžela Andrey Hlaváčkové - Sestini, kteří se společně s námi a svými svěřenkami mohli radovat z postupu v deblu proti Ukrajinkám Tsurenkové a Kichenokové. Další program jsme už vzdali a vrátili se metrem zpět do místa našeho pobytu, kde jsme po další syté večeři dorazili koňak a spláchli únavu ve sprše.
Čtvrtý den (pátek 1.6.2018)
Poslední den na tenisu byl určitě nejzajímavější. Po klidné ranní jízdě metrem jsme jako obvykle vystoupili ve stanici Michel - Ange - Molitor. Ještě než se vlak metra stačil rozjet, vyběhla z našeho vagónu paní s peněženkou v ruce a dotazem, zda ji někdo z nás nepostrádá. Okamžitě jsem zjistil, že mám zadní kapsu od kraťasů prázdnou a že tedy půjde právě o mou peněženku, která mi zřejmě při výstupu z vagónu uvízla na sedadle. Nevím, zda by se někdo tak poctivý našel i u nás, ale neznámá Francouzka, jíž jsem sotva stačil poděkovat, mi každopádně zachránila slušný obnos v euro bankovkách. Další obdobnou příhodu se šťastným koncem spáchal Miloš, jemuž byl svěřen batoh se vstupenkami pro celou naši čtveřici na páteční program. Protože jsme byli časově v předstihu, rozhodl se dát si po ránu u stolečku na chodníku sklenku vína. Po dopití se zvedl a následoval zbytek naší výpravy, přičemž batoh nechyl ležet pod stolečkem. Když si to asi po 300 metrech cesty ke kurtům uvědomil, začali jsme vymýšlet změnu programu na tento den, protože bez vstupenek bychom se do areálu samozřejmě nedostali. I tentokrát jsme ale měli štěstí - batoh nikdo neodnesl ani jej neohlásil jako podezřelé zavazadlo s výbušninou. Do areálu jsme tedy mohli vstoupit s tím, že v pátek už se snad nic dalšího nepřihodí. Sledování zápasů jsme zahájili na trojce, kde jsme čekali další výhru Šafářové s Kuzněcovovou v deblu proti Rumunce Cirstea a Španělce Sorribes Tormo. Lucie ale na vše nestačila, a tak naše favoritky zcela zaslouženě prohrály. Pak následoval přesun na sedmičku, kde nastoupila ve 3. kole Strýcová proti krajance Siniakové. Třebaže zápas byl velmi zajímavý, Karlovi se za stavu 2:0 pro Siniakovou podařilo v hledišti dokonce usnout a když se probudil za stavu 2:5, vypadal docela překvapeně. Bára podala i tentokrát velmi soustředěný výkon a postupem v singlu do 4. kola byla z našich žen v turnaji nejlepší. Pak už se kurt naplnil do posledního místečka v očekávání dalšího duelu sester Williamsových proti dvojici Flipkens, Errani. Američanky i přes špatný úvod a mírný déšť zápas otočily, ale to bylo zároveň jejich poslední vystoupení na turnaji, neboť Serena hned další den účast v turnaji vzdala pro zranění. V podvečer také došlo k přerušení programu kvůli dešti, což jsme využili k dřívějšímu odchodu. Na chodníku před vstupem do areálu pak ještě Jirka zaregistroval Martinu Navrátilovou, která se na Roland Garrops účastnila turnaje legend. Stačila slušná prosba a Jirka se mohl na samý závěr tenisových zážitků pochlubit selfíčkem s devítinásobnou wimbledonskou vítězkou - viz obrázek ve Fotogalerii.
Pátý den (sobota 2.6.2018)
Také den odjezdu byl poměrně náročný. Po snídani jsme umyli nádobí, poklidili apartmán, zabalili naše zavazadla a naskládali je do kufru auta. Pak nás navigace dovedla k podzemním garážím ve čtvrti Montparnasse, kde jsme díky brzkému příjezdu a internetové rezervaci vstupenek poměrně rychle vyjeli výtahem na vyhlídkovou věž mrakodrapu. Po vychutnání si nádherné vyhlídky jsme ještě zakoupili pár suvenýrů a pak už jsme zamířili zpět do Čech. Cestou nechyběla obvyklá zastávka v obrovském obchodním centru Auchan u Mét, kde jsme nakoupili kvalitní francouzská vína, sýry, uzeniny, paštiky a další pochutiny. Naše cesta domů sice nebyla tak rychlá jako v případě několika projíždějících vlaků TGV, ale domů jsme oproti očekávání dorazili už kolem 22. hodiny večerní. Letošní zájezd za tenisem do Paříže bude určitě patřit mezi ty akce, na něž budeme všichni vzpomínat.
Vybrané fotografie ze zájezdu najdete na oddílovém webu TO www.tenischlumcany.estranky.cz v záložce Fotoalbum - Zájezdy za tenisem - Roland Garros 2018.
Ivo Regner
předseda tenisového oddílu
TJ Keramika Chlumčany
