Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zájezd do Říma 4. - 11. 5. 2025 - Rome Masters

20. 5. 2025

Zájezd do Říma 4. 5. - 11. 5. 2025 (Rome Masters)

 

Po zájezdu na Davis Cup do Ostravy počátkem roku následoval tentokrát mnohem náročnější výjezd do Itálie, jehož hlavním cílem byla návštěva tenisového turnaje mužů a žen v Římě, konaného v 1. polovině května pod názvem „Rome Masters“ nebo též „Italian Open“. Odjezdu samozřejmě předcházely běžné úkony. Nákup vstupenek na 3 dny turnaje a ubytování zajistil jako obvykle ke spokojenosti všech účastníků spolehlivý řidič Karel Hodinář, který se spolupodílel i na přípravě kulturního programu. Ten zahrnoval nejen sledování tenisu, ale i návštěvu světoznámých památek v oblasti Toskánska, Říma i Benátska.  

1. den zájezdu (4. 5. 2025)

Celkem 4 tenisté - Karel Hodinář, Ivo Regner, Miroslav Švátora a Stanislav Havlíček se vydali na velmi dlouhou cestu z Chlumčan v neděli 4. 5. 2025 v 6 hod. ráno. Hlavním důvodem byly obavy z možného zdržení v oblasti vytíženého Brennerského průsmyku poblíž hranice mezi Rakouskem a Itálií a snaha vyhnout se provozu kamiónů. Tento úmysl vyšel, a tak účastníci zájezdu dorazili po zastávce na jídlo a kávu na rastu v Německu do cíle 1. dne - metropole toskánského regionu a kolébky renesance Florencie již kolem 17. hodiny. Po ubytování v malém bytě Appartamento Ponte Vecchio  a zaparkování v podzemní garáži jsme se vydali přes „Most zlatníků“ vedoucí přes řeku Arno do blízkého centra města, kde jsme mohli obdivovat gotickou katedrálu Santa Maria del Fiore s Giottovou zvonicí nebo radnici Palazzo Vecchio na Piazza della Signoria, kde je umístěna též kopie slavné sochy Davida od Michelangela. V rámci večerní procházky městem nechyběla ani večeře v malé a útulné Trattorii Angelo Pitti. Poté jsme se již uložili k zaslouženému spánku. 

2. den zájezdu (5. 5. 2025)

Po improvizované snídani a zabalení zavazadel jsme z Florencie pokračovali k západnímu pobřeží až do města Pisa. Zde jsme navštívili slavnou šikmou věž, Dóm Panny Marie Nanebevzaté (Duomo di Pisa) a Baptisterium San Giovanni. Poté jsme pokračovali do Sieny, kde jsme obdivovali katedrálu Duomo nebo gotickou cihlovou stavbu Palazzo Pubblico a vysokou věží Torre del Mangia na náměstí Piazza del Campo. Zde nás bohužel zastihla průtrž mračen, takže k autu v podzemní garáži jsme došli značně promočení. Ze Sieny již naše cesta vedla směrem na Řím. Zdejší místo ubytování na 5 nocí - apartmán se  2 ložnicemi bez jídla, ale v bezprostředním sousedství s prodejnou Carrefour, na adrese Via Bulgaria 27 nás velmi příjemně překvapilo. Kromě dostatečné velikosti a plně vybavené kuchyně jsme uvítali i velmi ochotný přístup majitele, který nám doporučil vhodné spojení do centra Říma a s nímž jsme jako fanouškem fotbalistů Lazia Řím vzpomněli i na nedávné pohárové zápasy s Viktorií Plzeň. Další výhodou byla blízkost apartmánu od tenisového areálu Foro Italico, kam bylo možné dojít pěšky asi za půl hodiny.  

3. den zájezdu (6. 5. 2025)

Úterní program jsme zahájili společnou snídaní z vlastních zdrojů i pochutin (zejména chleba a sladkostí ke kávě) dokoupených v Carrefouru. Čekala nás totiž celodenní pouť po nejznámějších památkách „věčného města“. Asi za půl hodiny jsme se dopravili autobusem do centra a naši prohlídku jsme zahájili v sídle papeže ve Vatikánu, kde jsme si prohlédli Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, Baziliku svatého Petra s nádherným interiérem a egyptský obelisk. Přestože volba nového papeže (tzv. konkláve) začala až následující den, turistů všech národností zde bylo opravdu hodně. Z náměstí svatého Petra jsme došli k Andělskému hradu, který původně plnil roli rodinného mauzolea (pohřebiště 7 císařů), později sloužil jako papežská pevnost spojená tunelem v hradbách s Vatikánem, rezidence a vězení. Poté jsme přešli jeden z nejkrásnějších mostů v Římě - mramorový most Ponte Sant´Angelo ozdobený sochami andělů, který spojuje břehy řeky Tibery. Následovalo občerstvení italským pivem (Peroni Rossa 0,4 lt za 7 eur) a naše kroky dále vedly k oblíbenému místu turistů - baroknímu náměstí Piazza Navona se 3 fontánami, z nichž nejznámější je Berniniho Fontána čtyř řek. U jedné z fontán jsme zaznamenali také velké portréty tenisových hvězd hrajících na turnaji Rome Masters - čínské tenistky Qinwen Zheng, Itala Jacoba Sinnera, Polky Igy Swiatekové, Španěla Carlose Alcaraze a Američanky Coco Gauffové. Asi 200 metrů východně od náměstí se nachází další historický monument - starověký kruhový chrám  Pantheon (téměř úplně zachovaný v současné podobě z počátku 2. století našeho letopočtu). Stavba patří k nejvýznamnějším antickým chrámům a stavbám vůbec. Vystavěn byl za císaře Augusta a jeho dnešní podoba pochází z doby císaře Hadriána, který jej dal po požáru přestavět. Nedaleko odtud se nachází další ikonická stavba a jedno z nejnavštěvovanějších míst v Římě - Fontána di Trévi, vybudovaná v období let 1732 - 1762. Je vytvořena v pozdně barokním stylu s přechodem ke klasicismu. Voda do fontány přitéká z větší části podzemním kanálem Aqua Virgo, který nechal vybudovat Marcus Agrippa již v roce 19 př. n. l. Je zvykem, že lidé do zdejší fontány hází mince, aby se jim splnilo jejich přání. Pod římským Kapitolem na náměstí Piazza Venezia se nachází Památník Viktora Emanuela II., sjednotitele Itálie, postavený v letech 1885 - 1911 v novoklasickém stylu z bílého brescijského vápence. Ačkoli sami Římané nazývají tento památník řadou posměšných názvů, turistům se po výstupu širokým schodištěm otevře opravdu nádherná vyhlídka na celé město a řadu jeho památek. Ve výčtu našeho poznávání hlavního města Itálie nechybělo ani Forum Romanum. Je to zhruba obdélníkové náměstí o rozměrech asi 130 x 60 m mezi pahorky Kapitol a Palatin, které bylo v dobách antického Říma centrem veřejného dění ve městě i v říši. Nyní jsou zde k vidění pouze zbytky staveb a archeologických vykopávek, nepřehledně nakupených v mnoha vrstvách. Nejstarší stavby pocházejí z 8. nebo 7. stol. př. n. l. Od Fora Romana jsme došli k asi vůbec nejznámější starověké památce z roku 80 n. l., stavbě - Koloseu. Jedná se o největší oválný amfiteátr  v Římě pro cca 50 tisíc diváků, který sloužil původně ke gladiátorským zápasům, zápasům s divou zvěří, popravám, rekonstrukcím bitev a dramatům založeným na klasické mytologii. Má 4 patra (výška 48,5 m, obvod 527 m). Původní mramorové obklady byly po zákazu her, zemětřeseních a požárech použity k výstavbě nových paláců a kostelů. V sousedství Kolosea se tyčí také velkolepý Konstantinův oblouk z bílého mramoru s třemi průchody, postavený v r. 312 n. l. na oslavu Konstantinova vítězství nad Maxentiem v bitvě u Milviova mostu. V dobách starověkého Říma zde tradičně začínaly slavnostní pochody vítězného velitele při triumfu. Na jeho architektonickou výzdobu byly použity prvky ze starších památek - např. z vítězného oblouku císaře Tita. Oblouk je 21 m vysoký, 25,9 m široký a 7,4 m hluboký. Na další památky (např. Španělské schody, Trajánův sloup, vítězný sloup císaře Marka Aurelia na náměstí Piazza Colonna apod.) už bohužel nezbyl čas. Při zpáteční cestě do místa ubytování jsme využili cestu metrem od Kolosea s přestupem na autobus. Za celý den jsme nachodili po městě celkem asi 15 km, a tak jsme s chutí využili služeb Karla, který s námi na poznávací túře nebyl, a tak pro všechny připravil vydatnou ovocnou bowli, jež nás postavila na nohy.

        4. - 6. den zájezdu (7. 5. - 9. 5. 2025)

Ve středu jsme se konečně dočkali velkého tenisu. Po snídani jsme se vydali pěšky směrem k tenisovému areálu, abychom zhlédli boje tenistů a tenistek na turnaji nazvaném Italian Open nebo častěji Rome Masters. Mužská část patří do kategorie ATP Tour Masters 1000 a ženská do kategorie WTA 1000. Turnaj probíhá v první. polovině května a je generálkou na antukový grandslamový turnaj French Open v Paříži. Jeho dějištěm jsou antukové dvorce areálu Foro Italico, což je rozsáhlý sportovní komplex na úpatí Monte Mario poblíž olympijského stadionu (Stadio Olimpico). Hlavní kurty v areálu jsou Campo Centrale (10,5 tisíce diváků) a Grand Stand Arena (5 tisíc diváků). Pro letošní ročník turnaje navíc italský tenisový svaz vybudoval i další 3 nové kurty, včetně Supertenis Areny, která pojme 6,5 tis. diváků a stala se tak 2. největším kurtem v rozlehlém areálu. Za zmínku stojí také unikátní Stadion Nicoly Pietrangeliho (3 720 diváků) obklopený 18 sochami olympijských sportovců. Desítky mramorových soch ostatně lemují i Supertenis Arenu, která je obklopena rovněž atletickým oválem na počest italského sprintera Pietra Menney. Kromě největších kurtů areál zahrnuje i dalších 12 vedlejších dvorců (tzv. Ground), na něž jsme na oficiálních webových stránkách turnaje www.internazionalibnlditalia.com zakoupili vstupenky na středu za 34,10 eur a na čtvrtek za 37,40 eur. Právě zde jsme očekávali především zápasy našich hráčů. Na páteční program jsme zakoupili vstupenky do Grand Stand Areny za 132 eur. Menší kurty na rozdíl od těch velkých nemají číslovaná sedadla a divák si může vybrat jakékoli volné místo. Na stránkách některých cestovních kanceláří jsme se před cestou dočetli, že diváci nemohou do areálu vnášet žádné vlastní jídlo a nápoje. Tato informace se ovšem hned při úvodním vstupu ukázala jako poněkud zavádějící, neboť kontroloři svou práci - prohlídku batohů a tašek rozhodně neprováděli důsledně, takže další 2 dny jsme již vlastní jídlo i nápoje pronesli bez potíží. Hlavní soutěže ve dvouhrách se zúčastnilo celkem 96 tenistů a stejné množství tenistek, přičemž přímo do 2. kola bylo nasazeno 32 hráčů. Z českých zástupců nás nejvíce nás bezesporu potěšil sympatický Vít Kopřiva, jehož jsme vydatně podporovali při jeho vítězných zápasech v 1. kole proti Francouzi Halysovi i ve 2. kole proti Argentinci Baezovi. Po zápasech s ním jsme ukořistili cenné suvenýry - nejen selfie se Standou, ale i ručníky od jednoho ze sponzorů - výrobce minerálek Valmora. Radost nám udělala Linda Nosková, která jasně přehrála Britku Kartal, ale na další soupeřku (M. Andreeva)  díky těžkému losu již po našem odjezdu nestačila. Těšili jsme se také na návrat dalších našich žen na kurty po delších zraněních - Markéta Vondroušová ani Karolína Muchová ovšem ke svým zápasům vůbec nenastoupily a neviděli jsme ani Petru Kvitovou, která sice již v úterý zaznamenala po mateřské pauze první výhru proti Rumunce Beguové, ale do dalšího kola následně pro zranění také nenastoupila. Nespokojeni jsme byli při zápase naší Kateřiny Siniakové, která při prohře se Srbkou Danilovič zaujala snad jen nepříliš lichotivým vyjádřením o odskocích na kurtu č. 2. Mnohem více jsme čekali také od Jirky Lehečky, který ovšem podlehl hned v úvodním zápase na jednom z velkých kurtů bez naší účasti Francouzi Mullerovi v závěrečném tie-breaku ze 2 mečbolů. A tak jsme museli ve středu a ve čtvrtek vzít zavděk i zápasy 1. a 2. kola na menších kurtech: Rachimova - Wang, Dolheide - Gadecki (zápas přerušen kvůli dešti asi na hodinu), Baptiste - Blinková, Jarry - Gaston, Ostapenko - Šramková, Collins - Ruse, Bublik - Safiullin apod. Rozpis pátečního programu v Grand Stand Areně byl bohužel převážně v režii domácích Italů, a tak jsme dali přednost úvodnímu kolu ženského deblu, v němž dvojice Siniaková, Zhang proti deblu Samsonova, Melichar Martinez přes úvodní vyhraný set nakonec prohrála. Po příchodu na Grand Stand jsme zhlédli část zápasu Passara s Dimitrovem, Číňanky Zheng proti Danilovič a Brita Drapera proti Darderimu. Pouze na tréninkových kurtech, obklopených spoustou diváků, jsme zahlédli některé nasazené tenisty, kteří pak začínali své úvodní zápasy až v sobotu - např. pozdější vítěz Carlos Alcaraz, Saša Zverev, Tomáš Macháč nebo Francis Tiafoe. Našeho nejlepšího tenistu Jakuba Menšíka jsme bohužel nezahlédli vůbec.          

7. den zájezdu (10. 5. 2025)

Ráno jsme po snídani provedli důkladný úklid apartmánu, umyli nádobí, vynesli odpadky do kontejnerů, před 9. hodinou předali spokojenému majiteli klíče a vydali se na další dlouhou cestu z Říma na severovýchod až k Jaderskému moři, kde byly naším cílem Benátky. Na Karlovo doporučení jsme cestou ještě zastavili v  Ravenně, hlavním městě provincie Emilia - Romagna, kde následovala další prohlídka. Řada zdejších památek z doby byzantské vlády v 5. a 6. století (např. Chrám San Vitale) se slavnými mozaikami je také na seznamu světového dědictví UNESCO. Z Ravenny jsme v podvečer doputovali do posledního místa - hotelu Mondial v Mestre, což je pevninská část Benátek. Nedaleko hotelu jsme zašli na chutnou večeři do jedné z okolních restaurací. Večer ještě před spaním se nám s pomocí pracovnice na recepci hotelu podařilo vyhnout povinnosti platby poplatku 5 EUR na osobu za vstup do historického centra Benátek pro všechny návštěvníky, kteří v Benátkách nebydlí (pro jednodenní turisty zaveden v roce 2024). Podmínkou osvobození od poplatku je však povinná registrace osob s doložením noclehu v oblasti Benátek na oficiálním webu cda.veneziaunica.it.

8. den zájezdu (11. 5. 2025)

Po posledním noclehu jsme si poprvé užili italskou hotelovou snídani. Rozsahem nabídky a kvalitou se ovšem nevyrovnala například té v Ostravě při Davis Cupu proti Koreji. Pak jsme na zastávce před hotelem nasedli do autobusu, který nás během asi 20 minut zavezl na autobusové nádraží, které je východiskem pro cesty turistů do centra města Benátky, které je celé postaveno na laguně a tudíž zde nejsou žádné silnice. Zatímco plavba gondolou je  spíše turistickou atrakcí a patří mezi dražší zážitky, většina turistů stejně jako my dává  přednost veřejné dopravě „vodním autobusem“ s kapacitou cca 30 - 40 pasažérů - tzv. „vaporetto“ s jednorázovou cenou jízdenky 10 eur. Vodní cesta po Velkém kanálu (Canal Grande), lemovaná impozantními paláci a historickými budovami, byla opravdovým zážitkem. Po výstupu u ikonického mostu Ponte Rialto jsme došli pěšky na hlavní benátské náměstí Piazza San Marco s Bazilikou svatého Marka (postavena v byzantském stylu), Dóžecím palácem a zvonicí Campanile, kde jsme vyjeli bez velké fronty výtahem až na nádhernou zvonici s překrásným výhledem na město i okolní ostrovy benátské laguny jako např. na ostrov San Giorgio Maggiore s klášterem zasvěceným svatému Jiřímu. Při zpáteční cestě k autobusovému nádraží jsme dokoupili suvenýry pro nejbližší a z hotelu jsme vyrazili asi kolem 13. hodiny na cestu domů. Tachometr ukázal celkem 2 700 najetých kilometrů. Do Chlumčan jsme dojeli před 21. hodinou plni dojmů a nevšedních zážitků.

 

Ing. Ivo Regner

 předseda tenisového oddílu

 spolku TJ Keramika Chlumčany

 

Vybrané fotografie ze zájezdu do Itálie najdete na webu oddílu v záložce

Fotoalbum - Zájezdy za tenisem - Řím - Rome Masters 2025.